JAKÁ BYLA JIZERA 2025 ?

Ani letos jsme nevynechali  možnost se projet na koloběžce z kempu Dolánky  a zpět  se vrátit na lodích nebo raftech.

Již v týdnu po turnaji v malé kopané jsme bedlivě sledovali, jaké počasí nám rosničky předpovídají na  sobotu  9.srpna  a neděli 10 srpna. Vše nasvědčovalo tomu, že víkend  bude opravdu slunečný a teplý .

Předvoj  vyrazil již ve čtvrtek , aby nám zajistil místa v kempu. Každým rokem  bývá kemp plný a prakticky bez rezervace se zde již nikdo neubytuje.

Hlavní část naší výpravy dorazila v pátek. Poslední část dorazila až v sobotu ráno.

Na koloběžkách jsme vyrazili kolem 10 hodiny a to už krásně sluníčko hřálo. Vyrazili jsme postupně, ale stejně jsme se na konec všichni sešli na půl cesty  v  bufetu ve staré vachtrovně, kde jsme se náležitě posilnili. Do cíle  na Žluté plovárně  na Malé Skále  to již nebylo daleko.

Po odevzdání koloběžek nás čekal první hřeb dne, na který se mnozí těšili. Ano byl to oběd . Tady jsem se zase rozprchli a podle chuti vybrali vhodnou restauraci. Kdo měl chuť na tradiční české jídlo , ten se vypravil do místní „Restaurace Sokolovna“. Kdo chtěl vyzkoušet něco modernějšího navštívil   místní  pivovar.

Společně jsme se sešli opět ve 14 hodin na Žluté plovárně, kde jsme měli připravené 4 kanoe. Druhá skupina měla zarezervované  rafty na druhé straně řeky .

Hned kousek od Žluté plovárny je jez, nejobávanější místo Jizery. Naštěstí jsme zde byli již mockrát , takže pro nás „zkušené vodáky“ je jez vítaným zpestřením vodní cesty.

Kde jsou ty doby , kdy si vodák plul po Jizeře a sem tam potkal dalšího vodáka. My jsme měli to štěstí , že jsme neustále měli před sebou i za sebou spoustu lodí a raftů. To nás však neodradilo od toho, abychom si „vodu“ užili a malebné údolí Jizery, sluncem zalité,   doslova vychutnali.

V horní části  se  povedlo Pavlovi vystoupit s kánoe , aby zachránil již nebezpečně se naklánějící loď. Přestože na 99 % řeky je hloubka sotva pod kolena, tak bohužel tam, kde Pavel vystoupil bylo vody až po hrudník.  Koupel v horkém sobotním odpoledni byla příjemná  leč nečekaná.

Naštěstí již k dalšímu  nepříjemnému okamžiku při plavbě nedošlo a tak jsme se pomalu blížili ke kempu u  „Zrcadlové kozy“. Zde „musí“ každý správný vodák zakotvit svojí loď a posilnit se na zbytek cca 400 m , které ještě zbývají do cíle naší cesty a to kempu Dolánky.

Po  vrácení lodí a raftů , jsme oslavili  sjezd malým přípitkem, šťastní , že jsme „přežili“.

Co by to bylo za výlet , kdybychom ho nezakončili opečeným buřtem u táboráku.

Letos nás nebylo mnoho, ale kdo se zúčastnil , tak určitě nelitoval. Nádherné, teplé, slunečné počasí,  řeka tentokrát s překvapivě  velkým průtokem vody,  parta příjemných lidí  a posezení u táboráku to vše bylo  a je důvodem, abychom se znovu  i v příštím roce vrátili na Jizeru.